Největší žíznivec zahrady?

Největší žíznivec zahrady?

Řeklo by se, že trávník. Na něm totiž vidíme nejdřív že chřadne, objevují se proschlá místa. Jak je možné, že louky zůstávají zelené i bez zavlažovacích systémů?

Je to skladnou rostlin tráva má mělké kořeny (proto se dají pěstovat a pokládat travní koberce), ale když vyjmete ze země třeba řebříček nebo kopretinu, zjistíte, že mají zcela odlišný kořenový systém

Vlčí mák má tenký kůlový kořen, kopretina tvoří krátký oddenek s hustými svazky kořenů a řebříček se rozrůstá pomocí dlouhých plazivých oddenků. Díky tomu je louka plná květin úplně jiný ekosystém Řebříček jako „dynamický akumulátor“ a ochránce před suchem a má oblíbená bylina

Proč? Kromě toho, že je to skvělá léčivka umí čerpat živiny z hloubky: Dlouhé plazivé oddenky řebříčku sahají hlouběji než běžné kořeny trávy. Vytahují z hloubky cenné minerály (především draslík, fosfor, vápník a měď) a zpřístupňují je v horní vrstvě půdy pro trávu.

Vůči suchu je velmi odolný, má na to své nástroje – kořeny. Řebříček svými kořeny narušuje tvrdou půdu a zlepšuje její strukturu. V období sucha dokáže svými hlubokými kořeny nasávat vlhkost, čímž udržuje mikroklima v půdě příznivější i pro mělce kořenící trávu.

Vlčí mák má na starost provzdušnění půdy

Hluboký kůlový kořen vlčího máku funguje jako biologický vrták. Když jednoletý mák na podzim odumře, jeho kořen v zemi shnije a zanechá po sobě vertikální kanálky.

To přinese více vzduchu a vody: Těmito kanálky se do půdy dostává kyslík a dešťová voda, kterou pak kořeny okolní trávy mohou mnohem snáze absorbovat.

Kopretina je nejen krásná, ale má za úkol stabilizaci půdního povrchu Tím snižuje erozí: Bohaté svazky tenkých kořenů kopretiny proplétají vrchní vrstvu půdy.

Zadržování vlhkosti: Tento hustý kořenový koberec zabraňuje splavování jemné prsti při silných deštích a pomáhá udržet vrchní humusovou vrstvu stabilní pro růst trávníku.

Jak je vidět, tenhle trávník sníží spotřebu vody celkem výrazně. Jasně, hůř se na něm hraje fotbal, ale zase je o dost pestřejší.

Znám rostliny ještě náročnější na vodu, jsou u nás zcela nepůvodní a tou rostlinou je bambus.

Bambus je biologicky také tráva, ale chová se jako obří dřevina. Z hlediska celkové spotřeby vody a živin na jednu rostlinu spotřebuje bambus násobně více než běžný stébelný trávník. Většinou bývá využíván k rozdělení nebo oddělení prostoru.

Pokud ho chcete na své zahradě je fajn s tím počítat.