Biodiverzita, ekologie, voda v krajině.

Hesla proklamovaná velmi často, teď před volbami ještě víc. Konkrétní řešení navrhne málokdo, pokud ano, jsou kontroverzní a vždycky budou. Každý máme jiný úhel pohledu a někdy se potkat je opravdu náročné.

Proč?

Často totiž hledáme kompromis nikoliv konsensus. Co se stane? Máme dvě strany, z nichž obě musely ze svého ustoupit. Je někdo doopravdy spokojený? Těžko, ve své podstatě nikdo nedosáhl toho, co potřeboval. Je to přesně v duchu hesla: „Vlk se nažral a koza zůstala celá.“

Tohle téma ve mně zraje už od návštěvy Jižních Čech a teď se znovu přihlásilo v Krušných horách. Ptáte se, co mají společného?

Rašeliniště.

Největší přírodní houbu na vodu.

Víte, jak dlouho trvá, než vznikne rašelina?

Přirůstá rychlostí přibližně 1 milimetr za rok. Dnešní rašeliniště jsou stará několik tisíc let.

Stačí se kouknout v hobby marketu do regálů a možná vás napadne to samé co mě — tohle si fakt děláme sami? Na jednu stranu řešíme uhlíkovou stopu při grilování, ale na druhou zcela v klidu drancujeme neobnovitelné zdroje?

(Mimochodem, víte, že rašelina může být použita i jako fosilní palivo a pokud má rašeliniště nízkou vlhkost a dojde k požáru, hoří mnoho let, např v Indonésii – vznik je datován rokem 1997 – zdroj Wikipedie)

No jo, co teď na zahradě s rostlinami, které mají rády kyselejší půdu?

Jde vůbec rašelinu nahradit?

Přiznám se, že tohle jsem si musela dohledávat a nemám odzkoušeno na naší zahradě. Takže testy teprve budou .

Pro rododendrony a borůvky se doporučuje hrabanka z jehličnatého lesa – no, ani to mi nepřijde jako ideální varianta.

Co je další možnost – drcena smrková a borová kůra, ty totiž přirozeně okyselují půdu a pak i kokosové vlákno/moučka, kompostovaná kůra, dřevní vlákna nebo listovka.

Ne, není to o tom dostat rašelinu z regálu marketu, je to o tom přemýšlet, jestli naše každodenní chování a jednání, je v souladu s přírodou a základ je, zamést před vlastním prahem.